Označení pro struktury nebo děje, které se nacházejí ve vnitřní části chrupavky, případně probíhají přímo uvnitř chrupavčité tkáně. V lékařské anatomii se tento pojem používá i při popisu vývoje kostí, kdy kostní tkáň vzniká z chrupavčité předlohy.. >> detail
Lékařské označení pro vnitřní intoxikaci, kdy se člověk otráví látkami vytvořenými přímo v jeho těle, tedy endogenními toxiny. Typicky k tomu dochází při poruše zpracování nebo vylučování odpadních produktů, například u těžkého selhávání ledvin nebo jater. Původ výrazu se odvozuje z ř. endon, uvnitř, a lat. intoxicatio, otrava.. >> detail
Soustava žláz s vnitřní sekrecí, které uvolňují hormony přímo do krve a tím na dálku regulují činnost různých orgánů. Patří sem například hypofýza, jež svými řídicími hormony ovlivňuje funkci dalších žláz, dále štítná žláza, nadledvinky, část pankreatu a pohlavní žlázy (ovaria nebo testes). Hormonální řízení se podílí na udržování vnitřní rovnováhy organismu, růstu, metabolismu, reakci na zátěž i rozmnožování a úzce spolupracuje s nervovou soustavou. Při poruchách tvorby nebo účinku hormonů se mohou nápadně měnit emoce, chování a psychické prožívání, někdy i dlouhodobější rysy osobnosti.. >> detail
Orgány v těle, které nemají vývod a své látky, typicky hormony, uvolňují přímo do krve nebo do okolních tkání, čímž řídí řadu tělesných funkcí, například metabolismus, růst či reakci na stres.. >> detail
Lékařské posouzení činnosti endokrinních žláz a jejich hormonální produkce, obvykle s využitím laboratorních testů hormonů a podle potřeby i dalších vyšetřovacích metod.. >> detail
