Vnitřně podmíněná alergická, tedy hypersenzitivní reakce, při níž se alergenně působící látky netvoří z vnějších zdrojů, ale vznikají přímo v organismu, například jako pozměněné vlastní bílkoviny nebo jejich rozpadové produkty, na které imunitní systém začne nepřiměřeně odpovídat. Etymologicky z ř. endon, vnitř, a allergia, přecitlivělost.. >> detail
Biologický jev, při němž se jeden organismus usídlí uvnitř jiného a dál v něm žije a rozmnožuje se jako vnitřní symbiont či parazit, někdy i přímo v hostitelských buňkách.. >> detail
Typ symbiotického soužití, při němž organismus jednoho druhu přebývá uvnitř jiného organismu, například v jeho tkáních nebo přímo v buňkách, na rozdíl od vztahů, kde žije jen na povrchu hostitele.. >> detail
V medicíně se tím popisuje děj či nález umístěný uvnitř průdušky, případně přímo na její sliznici, tedy na vnitřním povrchu bronchu, výraz vychází z předpony endo- ve významu uvnitř.. >> detail
V medicíně označení pro něco, co se vztahuje k endokardu, tedy k vnitřní výstelce srdce pokrývající srdeční dutiny a chlopně. Pojem vychází z řec. endon a kardia a používá se například při popisu změn či zánětů probíhajících na této vnitřní srdeční vrstvě.. >> detail
Endokard neboli srdeční nitroblána, jemná hladká výstelka vnitřních stěn srdce, která pokrývá srdeční dutiny i chlopně. Je tvořena hlavně endotelem s tenkou vrstvou vaziva a plynule navazuje na vnitřní vrstvu velkých cév. Název je odvozen z řečtiny a doslova poukazuje na vnitřní část srdce.. >> detail
Lékařský termín pro vnitřní kýlu neboli výhřez, kdy se tkáň či část orgánu nevyklenutím navenek, ale posunem do nitra těla dostává do některé z dutin nebo vnitřních prostor. Někdy se užívá také označení endokéla.. >> detail
