V medicíně jde o označení pro stav výrazné únavy provázený celkovou slabostí a sníženou výkonností, který se může objevit například při dlouhodobém pracovním přetížení nebo v rekonvalescenci. Název je odvozen z řeckých slov ergon (práce) a astheneia (slabost).. >> detail
specializované diagnostické vyšetření, které hodnotí současnou (případně zbytkovou) pracovní schopnost a to, jakou psychickou i fyzickou zátěž člověk zvládne, zejména u lidí v produktivním věku a v rámci předpracovní rehabilitace. >> detail
V teorii signálů a zpracování měření jde o vlastnost, kdy lze statistické parametry průběhu odvodit z jediné dostatečně dlouhé naměřené časové řady. Časové průměry pak představují totéž, co průměrování přes mnoho hypotetických realizací téhož procesu, takže se z jedné nahrávky dá odhadnout například střední hodnota nebo korelační vlastnosti. V praxi se s tím často setkáme u stacionárních a dlouhodobě stabilních signálů, jejichž charakter se v čase podstatně nemění.. >> detail
Ergografie, postup z fyziologie a pracovního či sportovního lékařství, při němž se speciálním přístrojem, typicky ergometrem, průběžně měří a zaznamenává vykonaná práce a míra zátěže organismu. Výstupem bývá ergogram, podle něhož lze hodnotit například výkonnost svalů a nástup únavy.. >> detail
v medicíně: přístroj sloužící k měření svalové zátěže - výkonnostních schopností vyšetřované osoby či pacienta. Používá se například při vyšetření srdce (zátěžové EKG, ukazuje jak je srdce schopno zvládat zátěž) nebo např. při vyšetření kosmonautů, sportovců atd. Dnes pronikly ergometry i mezi laiky jako kvalitnější verze rotopedů, s větším důrazem na měřící funkce daného přístroje.. >> detail