řecky emfyséma = nafouknutí. Emfyzém nebo též rozedma značí patologicky zvýšenou vzdušnost tkáně, nejčastěji plic (emphysema pulmonum = plicní rozedma). Obvyklý typ plicní rozedmy je spojen s rozšířením průdušinek a plicních sklípků (alveolů), přičemž s rozvojem chorobného procesu může docházet k destrukci stěn plicních sklípků, takže přepážky mezi nimi zanikají a alveoly splývají ve větší dutiny. To vede ke zmenšení respirační (dýchací) plochy plic, k negativnímu dopadu na srdce a klinickým projevům dušnosti a cyanózy. Plicní emfyzém může vzniknout např. jako důsledek chronického zánětu průdušek.. >> detail
Elektromyografie – diagnostické vyšetření, při němž se pomocí elektrod zaznamenává a hodnotí elektrická aktivita svalů (případně i periferních nervů) pro posouzení funkce nervosvalového systému.. >> detail
způsob popisu nebo pojmenování, který se opírá o to, jak zkoumaní lidé sami chápou situace a jak si je ve své kultuře třídí a rozlišují. Vychází z jejich vlastní perspektivy a používaných pojmů, nikoli z kategorií dodaných zvenčí pozorovatelem, jak se to často zdůrazňuje třeba v antropologii nebo sociolingvistice.. >> detail
V běžném a demografickém smyslu jde o odchod z domovské země nebo oblasti do jiné země s úmyslem tam žít trvale či dlouhodobě, tedy emigraci neboli vystěhování. Výraz je odvozen od latinského emigrare, z pohledu cílového státu se tentýž pohyb označuje jako imigrace.;V lékařství může označovat pronikání krevních buněk mimo cévní řečiště, kdy například leukocyty přestupují přes cévní stěnu do tkání, často v souvislosti se zánětlivou reakcí.. >> detail