Informace, znaky a vlastnosti, které jsou předloženy a zachyceny jako první, nastavují rámec a mají větší váhu při utváření dojmu i při následném vnímání a výkladu dalších podnětů a rysů.. >> detail
Jev, kdy přítomnost většího počtu svědků snižuje pocit osobní morální i právní odpovědnosti: každý se spoléhá, že zasáhne někdo jiný, a proto často nikdo aktivně nepomůže oběti násilí nebo nehody, také bystander effect.. >> detail
Pozitivní proměna v kultivovanosti jednání i vnitřního prožívání u lidí, kterým okolí dává najevo důvěru v jejich osobnostní růst a dlouhodobě je cíleně povzbuzuje k sebezlepšování, označuje se také jako Galatea efekt (metafora z řecké mytologie, v níž byla oživena socha krásné dívky).. >> detail
Psychologické zkreslení, při němž si bez dostatečných podkladů vytváříme až neúměrně příznivý, snadno ovlivnitelný obraz o člověku jen proto, že na nás silně zapůsobí jedna jeho vlastnost nebo znak prestiže. Tento dojem pak neprávem rozšiřujeme i na další stránky osobnosti či kompetence, typicky u lidí v autoritativních a společensky ceněných rolích, a může to vést k příliš optimistickému hodnocení například při posuzování schopností nebo důvěryhodnosti.. >> detail
Jde o kognitivní zkreslení, které se objevuje hlavně při rychlém, intuitivním usuzování. Člověk má sklon opřít svůj odhad nebo volbu o první nápadnou či právě dostupnou informaci, která se stane pomyslnou kotvou, a následné úvahy se od ní posunují jen málo. Problém je, že tato výchozí hodnota může být náhodná, neúplná nebo pro dané rozhodnutí málo relevantní, přesto pak systematicky ovlivňuje další posuzování a může vést k chybným závěrům. V literatuře o heuristikách se označuje také jako anchoring effect (angl.).. >> detail
Míra, s jakou výchova a vzdělávání skutečně naplňují zamýšlené cíle, tedy zda u učících se vedou k rozvoji potřebných znalostí, dovedností a postojů a jaký výsledek přinášejí ve vztahu k vynaloženému času a úsilí.. >> detail
V psychologii a psychosomatické medicíně se tím míní, že duševní podněty, pobídky a motivy mohou být velmi silnými hybateli chování i prožívání a zároveň dokážou měřitelně zasahovat do tělesných funkcí. V odborných textech se tato síla někdy ilustruje i extrémními situacemi, kdy dlouhodobý strach nebo očekávání ohrožení vyvolá tak intenzivní stresovou reakci, že organismus postupně selže. Jako raný příklad se uvádí pokus spojovaný s perským lékařem a filozofem Avicennou, který vystavil berana trvalé přítomnosti vlka. Přestože nedošlo k přímému útoku, zvíře postupně přestalo přijímat potravu, zůstávalo v neustálé pohotovosti, rozpadl se mu spánek a nakonec uhynulo vyčerpáním. Podobná logika se připomíná i u stresu v otevřených kancelářích, kde se u části lidí objevují potíže jako bolesti hlavy, tinnitus, zvýšený krevní tlak nebo úzkost. Mechanismus se dává do souvislosti s dlouhodobou aktivací stresových systémů, například se zvýšenou hladinou kortizolu, a s nocebo efektem, kdy negativní očekávání zhoršuje zdravotní stav.. >> detail
