výrazně povznesený a rozjařený stav, často spojený s neklidem a netrpělivostí, snadnou podrážděností a přezíravě až arogantně působícím chováním. >> detail
Očekávání, expektace a anticipace jsou psychické děje, při nichž člověk předjímá budoucí události a stavy a v představách si je do jisté míry prožívá už v přítomnosti. Jde o emočně zabarvené „predikční“ naladění, které ovlivňuje pozornost, hodnocení situace i to, jaké reakce máme do budoucna připravené. V některých případech se však očekávání pojí s výrazným vnitřním neklidem a napětím a může přerůstat v anticipační úzkost. Typickým příkladem je tréma, kdy je vyhlížená situace spojena se strachem ze selhání a obavou, že okolí rozpozná naši nedostatečnost. Někdy se v této souvislosti uvádí i neuróza z očekávání, tedy stav, kdy opakované předjímání nepříjemného výsledku samo udržuje potíže. Například při představě náročné zkoušky nebo veřejného výkonu se mohou objevit stresové tělesné projevy jako pocení, třes, bušení srdce či žaludeční nevolnost. Očekávání se často popisuje ve dvou základních polohách, jako trpělivé vyčkávání a jako netrpělivost, tedy jako odlišné postoje k plynutí času a k průběhu událostí. Trpělivost může být pasivní, kdy člověk umí čekat a snášet nepohodu, ale také aktivní, kdy vytrvale pokračuje v dlouhodobé námaze směřující k zamýšlenému cíli. Nenaplněné očekávání bývá provázeno podrážděním až rozčilením a někdy i dočasným poklesem kultivovanosti projevu, s tendencí k abreakci a k rychlému uvolnění napětí například zvýšeným hlasem, prudkými gesty, vulgaritami nebo koprolálií.. >> detail
