V medicíně označení pro spastický stav jícnu, kdy se jeho svalovina náhle křečovitě stáhne a přechodně zúží průchod. Projevovat se může obtížným polykáním, pocitem uvíznutí sousta nebo tlakem až bolestí na hrudi. Etymologicky se odvozuje z ř. oisofagos, tedy jícen.. >> detail
Ezofagitida je zánětlivé onemocnění jícnu, tedy trubice vedoucí potravu z hltanu do žaludku. Často souvisí například s návratem žaludeční kyseliny a může se projevovat pálením či bolestí při polykání.. >> detail
Lékařský přídavný termín odvozený z řeckých základů pro jícen a průdušku, označuje něco, co se současně vztahuje k jícnu i k bronchům, například anatomický vztah nebo patologické postižení obou struktur.. >> detail
V medicíně a anatomii se tento výraz používá pro popis jevů nebo struktur vztahujících se k jícnu a ke kardii, tedy k oblasti, kde jícen přechází do žaludku (žaludeční česlo), například při popisu změn v ezofagokardiálním přechodu.. >> detail
Lékařský termín odvozený z řeckých základů pro jícen a srdce s příponou -gramma ve významu záznam. Označuje ezofagokardiogram, tedy grafický záznam elektrické aktivity srdce získaný elektrodou zavedenou do jícnu, odkud lze díky blízkosti srdce snímat srdeční potenciály a často lépe zachytit zejména síňové děje než při běžném povrchovém EKG.. >> detail
Ezofagokardiografie, lékařská vyšetřovací technika, při níž se k registraci elektrických projevů činnosti srdce zavádí tenká elektroda do jícnu. Využívá se toho, že jícen leží blízko srdce, takže lze z této polohy zachytit srdeční potenciály často zřetelněji než z povrchových elektrod. Označení je odvozeno z řeckých kořenů souvisejících s jícnem a srdcem.. >> detail
V medicíně se používá označení ezofagokéla pro patologické vyklenutí nebo vakovité rozšíření jícnu, tedy kýlní výhřez části jeho stěny. Termín je složen z řec. oisofagos a kele a může se klinicky projevit například obtížemi při polykání nebo návratem potravy.. >> detail
Odborný chirurgický název pro zákrok, při němž se vytvoří anastomosis mezi jícnem a duodenum, tedy operativní napojení jícnu na dvanáctník za účelem obnovení continuity trávicí trubice, například po rozsáhlejších výkonech na žaludku.. >> detail
Lékařský termín pro chirurgické zhotovení anastomosis mezi jícnem a tenkým střevem, obvykle s napojením na část jejuna, aby se znovu zajistila průchodnost trávicí trubice například po odstranění žaludku nebo po resekci jícnu. Pojmenování je odvozeno z řec. oisofagos a enteron.. >> detail
Chirurgický výkon v medicíně, při němž se resekuje část jícnu a zároveň i část žaludku, typicky při závažném onemocnění v oblasti dolního jícnu nebo přechodu do žaludku. Název je odvozen z řec. gaster pro žaludek a ektome ve smyslu odstranění, po zákroku se trávící trubice obvykle znovu spojí rekonstrukcí.. >> detail
