Soubor sdílených kulturních hodnot, norem a způsobů života – ať jsou hodnoceny pozitivně či negativně – podle nichž se členové určité skupiny identifikují a odlišují od ostatních, také etnikum.. >> detail
V sociologii a antropologii jde o menší část obyvatelstva určitého státu, kterou spojuje sdílený původ a silný pocit sounáležitosti, opřený o společné dějiny, národnostní identitu a kulturní znaky jako je jazyk, tradice, zvyklosti a typický způsob života. Často se uplatňuje také společné náboženství a podobné hodnotové představy, přičemž členství bývá dáno i sebeurčením a uznáním ze strany skupiny.;V právu a politice je to označení pro komunitu, která je početně slabší než většina a dlouhodobě si udržuje vlastní kulturní odlišnost, takže může být považována za skupinu vyžadující zvláštní ochranu. V praxi se to může promítat například do podpory používání mateřského jazyka, uchovávání kulturního dědictví nebo do zajištění rovného zacházení při přístupu ke vzdělání a veřejným službám.. >> detail
Postoj, kdy se společenské a kulturní jevy hodnotí hlavně z hlediska etnické příslušnosti a vlastní skupina je brána jako výchozí měřítko. Často se to projevuje nadsazeným zdůrazňováním „našeho“ etnika, jeho upřednostňováním a znevažováním nebo přehlížením jiných skupin, což může podporovat stereotypy a diskriminaci.. >> detail
Nejde o oficiální názvosloví, ale o lidové přezdívky a neformální označení, která příslušníci jednoho etnika používají pro jiné etnikum místo jeho oficiálního názvu (např. amíci, rákosníci, žabožrouti). Taková pojmenování mívají často hanlivý, zlehčující, pejorativní či ironický tón a současně vyjadřují heterostereotyp, tedy stereotypní představu o „těch druhých“.. >> detail
Jde o sňatkový vzorec, kdy si lidé vybírají partnera převážně ze stejné etnické nebo jinak vymezené skupiny, takže manželství vznikají hlavně uvnitř této komunity a často tím podporují zachování její identity a soudržnosti.. >> detail
