Schopnost projevovat se přirozeně a bez přetvářky tak, aby z řeči i chování bylo zřejmé, co člověk skutečně cítí a jaký má postoj, často se to ukazuje i v mimice, gestech nebo tónu hlasu.;V jazykovém či uměleckém projevu jde o míru výraznosti, tedy nakolik zvolené prostředky jako slovní zásoba, obraznost nebo intonace dokážou předat emoce a zvýraznit autorův záměr.. >> detail
Jazykový výraz s výrazným citovým nebo hodnotícím odstínem, který kromě základního významu vyjadřuje také emoci či postoj mluvčího, například pochvalu nebo znevažování. V popisu stylu a lexika se k němu řadí i prostředky jako zdrobněliny či pejorativní pojmenování. V množném čísle se užívá označení expresiva.. >> detail
Pojem odvozený od lat. exprimere ve smyslu vyjádřit. Označuje výrazovou sílu a působivost projevu, například v řeči nebo uměleckém sdělení, tedy jak zřetelně a intenzivně se obsah navenek ukáže.;V genetice jde o stupeň, s jakým se určitý gen projeví v fenotypu, tedy v pozorovatelných vlastnostech organismu. Může se lišit i mezi jedinci se stejnou genetickou výbavou a ovlivňují ji další geny i prostředí, na rozdíl od penetrance, která popisuje spíše samotný výskyt projevu.. >> detail
Latinské přídavné jméno od slovesa exprimere, označuje něco, co bylo tlakem vymačkáno nebo vytlačeno ven, tedy i násilně či samovolně vypuzeno.. >> detail
Doslovně znamená vytlačovat nebo vymačkávat něco působením tlaku, typicky třeba šťávu z plodu, a přeneseně se užívá ve významu vyjádřit či formulovat myšlenku nebo obsah.. >> detail
V medicíně: vytlačovat nebo uvolňovat (např. tlakem). V přeneseném významu: vyjadřovat, projevovat. Např. krevní buňky v různých fázích svého vývoje vykazují různé antigeny. Srov. exprese.. >> detail