Podstatné jméno rodu středního, odvozené z lat. extra a vas. V medicíně jde o extravazát, tedy únik krve z cévy do okolní tkáně, nejčastěji po jejím poranění nebo při zvýšené propustnosti stěny, což se může projevit jako otok či hematom.. >> detail
V medicíně označení pro struktury nebo procesy, které se nacházejí či probíhají mimo cévní systém, tedy mimo krevní cévy. Etymologicky vychází z lat. extra a vas.. >> detail
V medicíně jde o prosakování či vylití tělní tekutiny z krevního nebo mízního řečiště do okolních tkání, typicky při poranění cévní stěny nebo při komplikaci infuzní léčby. Může se týkat například krve nebo lymfy, ale také některých léčiv podávaných do žíly, která pak působí mimo cévu.. >> detail
Extravert je osobnostní typ člověka, který je otevřený, společenský a zaměřený na vnější svět; energii čerpá z kontaktu s lidmi a z činností ve vnějším prostředí. Pojem pochází z analytické psychologie C. G. Junga jako protiklad introverta.. >> detail
V psychologii označuje osobnost orientovanou na dění kolem sebe, která se snadno zapojuje do komunikace, aktivně vyhledává společnost a rychle reaguje na podněty z okolí.. >> detail
Osobnostní rys popisovaný v psychologii, při němž je člověk spíše zaměřený na vnější svět, vyhledává dění a podněty kolem sebe a snadněji navazuje a udržuje kontakt s ostatními, často bývá i hovornější a aktivnější.. >> detail
V psychologii označuje rys osobnosti, při němž je pozornost a energie člověka více zaměřená navenek. Typicky se projevuje častějším vyhledáváním kontaktu s lidmi, ochotou zapojovat se do dění kolem sebe a větší citlivostí na podněty z okolí, což se v některých modelech osobnosti chápe jako jedna ze základních dimenzí.. >> detail