V anatomii označuje sval, jehož stahem se kloub narovnává a zvětšuje se úhel mezi sousedními kostmi, takže umožňuje napřímení části končetiny, typicky působí jako protiklad ohybačů.. >> detail
Převedení vnitřního obsahu do vnější, pozorovatelné podoby, tedy zviditelnění myšlenek a prožitků skrze slova, jednání nebo jinou konkrétní formu.;V psychologii vývojový proces, při němž dítě začíná rozlišovat vlastní já od okolí a chápe sebe jako samostatného původce svých činů, což se může ukázat i v situacích typu rozpoznání sebe sama v zrcadle.. >> detail
Obecně znamená převést nějaký obsah do vnější, pozorovatelné formy, tedy dát mu konkrétní podobu a projevit jej navenek, třeba v řeči, gestu nebo v tvůrčím výstupu.;V psychologii jde o mechanismus, kdy se vnitřní prožívání a duševní procesy promítají do viditelného jednání či symbolického vyjadřování, často se uvádí jako protipól interiorizace, u dětí se tento pojem používá i ve spojení s postupným uvědomováním vlastního já a jeho vymezením vůči okolí.. >> detail
Selekční působení vycházející z okolí, kdy o úspěchu jedinců nebo variant rozhodují vnější podmínky prostředí a ty dlouhodobě mění složení populace.;Výběrový proces řízený z vnějšku, například když se vybírá z dostupných možností mimo vlastní organizaci nebo když hodnocení provádí externí autorita.. >> detail
Pohled z filozofie a dějin vědy, který vykládá vznik i proměny vědeckého poznání jako důsledek vlivů přicházejících z vnějšího kontextu, tedy mimo samotné teorie a metody. Důraz klade například na společenské a institucionální podmínky, mocenské zájmy nebo ekonomické potřeby, zatímco „vnitřní“ dynamiku vědy považuje za vedlejší. V praxi bývá stavěn proti internalismu.. >> detail
