Obecně znamená převést nějaký obsah do vnější, pozorovatelné formy, tedy dát mu konkrétní podobu a projevit jej navenek, třeba v řeči, gestu nebo v tvůrčím výstupu.;V psychologii jde o mechanismus, kdy se vnitřní prožívání a duševní procesy promítají do viditelného jednání či symbolického vyjadřování, často se uvádí jako protipól interiorizace, u dětí se tento pojem používá i ve spojení s postupným uvědomováním vlastního já a jeho vymezením vůči okolí.. >> detail
strategie rozvoje profesní dráhy zaměřená na růst a zvyšování uplatnitelnosti mimo současného zaměstnavatele, typicky skrze budování osobní reputace na trhu práce, získávání přenositelných dovedností a navazování kontaktů vně organizace. >> detail
Selekční působení vycházející z okolí, kdy o úspěchu jedinců nebo variant rozhodují vnější podmínky prostředí a ty dlouhodobě mění složení populace.;Výběrový proces řízený z vnějšku, například když se vybírá z dostupných možností mimo vlastní organizaci nebo když hodnocení provádí externí autorita.. >> detail
Pohled z filozofie a dějin vědy, který vykládá vznik i proměny vědeckého poznání jako důsledek vlivů přicházejících z vnějšího kontextu, tedy mimo samotné teorie a metody. Důraz klade například na společenské a institucionální podmínky, mocenské zájmy nebo ekonomické potřeby, zatímco „vnitřní“ dynamiku vědy považuje za vedlejší. V praxi bývá stavěn proti internalismu.. >> detail
Jedinec s převážně vnějším locus of control, který interpretuje dopad své práce hlavně jako důsledek okolností mimo sebe, například štěstí, podmínek prostředí nebo rozhodnutí druhých, a vlastní vliv v tom vidí spíše menší. V psychologii se takové vysvětlování řadí k vnějším atribucím a může souviset s nižším pocitem osobní kontroly.. >> detail
Externalita je vedlejší důsledek výroby, spotřeby nebo jiné ekonomické činnosti, který ovlivňuje třetí osoby, aniž se tento účinek plně promítl do ceny nebo byl vyrovnán platbou. Záporná externalita přenáší část nákladů na jiné lidi nebo na společnost. Příkladem je znečištění ovzduší z výroby, hluk z dopravy nebo zdravotní újma způsobená pasivním kouřením. Původce těchto škod nemusí nést všechny společenské náklady, a proto může být dané činnosti více, než by bylo společensky žádoucí. Kladná externalita naopak přináší užitek lidem, kteří za něj neplatí, například očkování omezující šíření nákazy, vzdělávání zvyšující celkovou kvalifikovanost společnosti nebo péče o krajinu podporující biodiverzitu. Protože původce nezíská celý společenský přínos, může být takové činnosti méně, než by bylo žádoucí. Externality mohou vznikat při výrobě i spotřebě a představují jednu z příčin selhání trhu. Jejich zahrnutí do rozhodování se nazývá internalizace a může probíhat pomocí daní, poplatků, dotací, regulace, obchodovatelných povolenek nebo dohod mezi dotčenými stranami.; řidčeji a dnes prakticky neužívaně může externalita znamenat také nedůležitost nebo bezvýznamnost.. >> detail
celkový sklon pohlížet na dění v osobním i pracovním životě tak, že je svými činy a rozhodnutími člověk v zásadě nedokáže nijak pozitivně ovlivnit. >> detail