psychologický postoj, při němž má člověk sklon vnímat kontrolu nad svým životem jako něco, co je převážně v rukou okolí, a předpokládá, že jeho potíže, napětí či zátěž vyřeší spíše vnější síly, například zásah druhých lidí, institucí nebo náhoda, než jeho vlastní aktivita. >> detail
Způsob, jak ovlivňovat a usměrňovat lidské chování prostřednictvím vnějších následků, kdy se žádoucí jednání posiluje odměnami a nežádoucí se omezuje sankcemi. Tento přístup navazuje na behaviorismus a principy operantního podmiňování, takže klade důraz hlavně na pozorovatelné projevy a to, co po nich následuje.. >> detail
Okruh osob a institucí, které nejsou součástí organizace, ale mají k ní vztah nebo je může její činnost přímo či nepřímo ovlivňovat. Patří sem zejména zákazníci, obchodní partneři, média, místní komunita nebo orgány veřejné správy.. >> detail
Latinský přídavný výraz označující něco umístěného na vnější straně celku, tedy mimo jeho nitro a blíže k povrchu.;V lékařské a anatomické terminologii se tento výraz připojuje k názvům struktur a vyjadřuje, že jde o vnější vrstvu nebo část, často jako protiklad k internus.. >> detail
příd. (od l. exter(us) vnější a l. capere přijímat) označuje smyslové a nervové děje založené na podráždění receptorů orientovaných k zevnímu světu, tedy na vnímání podnětů přicházejících z okolního prostředí. Jde například o signály zachycené kůží nebo některým ze specializovaných smyslů, a obvykle se tím vymezuje proti vjemům vznikajícím uvnitř organismu.. >> detail
Smyslový receptor tvořený nervovým zakončením, který bývá na povrchu těla, například v kůži nebo ve smyslových orgánech, a je citlivý na podněty přicházející z vnějšího prostředí. Takové podráždění (třeba dotyk nebo změna teploty) převádí na nervový signál a předává jej do centrální nervové soustavy. Pojmenování je odvozeno z lat. exter(us) (zevní) a capere (uchopit, přijmout).. >> detail
související s přijímáním a zpracováním signálů přicházejících z okolního prostředí, informace jsou zachycovány receptory na povrchu těla a smyslovými orgány (např. světelné a zvukové podněty, dotyk nebo změny teploty) a umožňují organismu orientaci a reakci na dění kolem. >> detail
